
Rijksmuseum van Oudheden x Kunstsokken
Cesta 4 000 lety egyptského umění
V tichu muzejního sálu v Leidenu spočívá sarkofág Peftjauneitha, chrámového správce, který žil kolem roku 650 př. n. l. ve starověkém Egyptě. Jeho tvář je namalovaná zeleně, barvou Osirida. Kolem jeho těla: hieroglyfy, sokoli a nádherný květinový náhrdelník.
O dva sály dál stojí zářivě modrý hrošík z fajánse, který byl před více než 4 000 lety vložen do hrobky u Nilu. Zdobí ho lotosové květy, symbol znovuzrození.
Každý předmět vypráví příběh o bozích, ochraně a víře, že umění dokáže přemoci smrt.
Nyní, po tisíciletích, tyto příběhy ve spolupráci s Rijksmuseum van Oudheden vracíme zpět.
Produkty: 8

Soška stojícího hrocha
Příslib znovuzrození
Před více než 4 000 lety ležel tento zářivě modrý hrošík v hrobce zámožného Egypťana. Je z fajánse, „plastu starověku“, a svůj typický lesk získal díky materiálům s obsahem mědi, které se při vypalování spojily s jádrem. Na jeho kůži: půvabné lotosové květy, symbol znovuzrození. Egypťané věřili, že tyto sošky podporují věčný život zemřelého. Někdy mu záměrně ulomili nohy, aby se zvíře v posmrtném životě nemohlo obrátit proti zemřelému.

Horovi synové
Ochránci posmrtného života
Staří Egypťané svěřovali nejzranitelnější části zemřelého čtyřem božským bratrům, Horovým synům. Duamutef se šakalí hlavou bděl nad žaludkem. Kebehsenuf se sokolí hlavou chránil střeva. Na těchto ponožkách jsou přesně tak, jak byli před 2 600 lety namalováni na rakev, obklopeni hieroglyfy z Knihy mrtvých: zaklínadly, která měla Peftjauneithovi pomoci bezpečně projít říší mrtvých.

Egyptští ptáci
Jazyk bohů
Jeden pták je bůh. Druhý je písmeno. Sokol na této ponožce je Hor, syn Osirida, který měl na starosti pohřební obřady svého otce. Sova vedle něj je hieroglyf pro hlásku „-m“, za ní následuje stožár s praporem: znak, který stál u chrámů a označoval bohy. Dohromady tvoří kousek jména Atuma, boha stvořitele. Takhle Egypťané komunikovali: obrazy byly slovy a slova byla posvátná.

Květinový náhrdelník
Náhrdelník, který přesahuje smrt
Široký květinový náhrdelník, staroegyptsky „wesech“, byl víc než šperk. Byl to ochranný štít, který označoval přechod z člověka v boha. Sokolí hlavy na ramenou odkazují na Harachteje, boha slunce, nebo na Sokara, boha mrtvých. Každá vrstva květů a každý geometrický vzor byly pečlivě namalovány jako slib: krása chrání, umění přemáhá smrt. Peftjauneith měl tento náhrdelník na své poslední cestě. Teď nosíte stejné symboly vy.









































