Jan Mankes, Velká sova na zástěně, 1913
Museum MORE Kunstsokken

Jan Mankes a Charley Toorop

Čtyři obrazy z Museum MORE, teď jako ponožky. Se sovou, která bydlela u malíře, a se stromem, který kvetl za války.

Kolekce Museum MORE

Čtyři obrazy Jana Mankese a Charley Toorop, vpletené do ponožek z 80 % bio bavlny. Vezměte si všechny čtyři, nebo jen svůj oblíbený.

Museum MORE x Kunstsokken

Všechny čtyři v jedné sadě

Se sovou, stromořadím, kvetoucím stromem a vázou s květinami.

Zobrazit sadu
1 184 Kč1 316 Kč Ušetříte 10%

296 Kčza pár

Vyberte velikost

Doručení do 3-5 pracovních dnů

Nebo si vyberte jednotlivě

Podzimní akceVyberte si 5 párů a 2 další dostanete zdarma. Počítají se i jednotlivé páry, klidně v kombinaci s jinými ponožkami.

Velká sova na zástěněJan Mankes329 Kč
Prohlédnout ponožku
Vyberte velikost

StromořadíJan Mankes329 Kč
Prohlédnout ponožku
Vyberte velikost

Váza s květinami u zdiCharley Toorop329 Kč
Prohlédnout ponožku
Vyberte velikost

Beemster, kvetoucí stromCharley Toorop329 Kč
Prohlédnout ponožku
Vyberte velikost

Příběh ponožekSova, která bydlela u malíře, Jan a Annie na cestě, tajemství z války a květiny od malířky, která se nikdy nevzdala.
Jan Mankes, Autoportrét se sovou, 1911

Kdo byl Jan Mankes?

Malíř sov, stromů a tichaMeppel 1889, Eerbeek 1920

Jan Mankes maloval ptáky, stromy a lidi, tiše a velmi přesně. Žil ve Frísku a později v oblasti Veluwe a dožil se jen třiceti let. Pomáhal mu bohatý muž z Haagu: Aloysius Pauwels, majitel továrny na doutníky. Pauwels mu posílal barvy, knihy, a dokonce i živá zvířata, aby je mohl malovat. Sovy, sokola, fretku a bílého králíka.

Autoportrét se sovou, 1911. Museum Arnhem.
„Snažil jsem se tvořit krásné věci v naprosté prostotě.“
Jan Mankes v dopise, pár měsíců před svou smrtí.
Ponožky Velká sova na zástěně na světle fialovém koberci
Velká sova na zástěně, 1913. Sbírka Museum MORE.
Originál

Velká sova na zástěně, 1913. Sbírka Museum MORE.

Zblízka: každý čtvereček je jedno očko.
Ponožka

Zblízka: každý čtvereček je jedno očko.

Frísko · 1913

Velká sova na zástěně

Sova, která s ním bydlela

Jednoho dne byla mezi Pauwelsovými zvířaty i sova pálená. Byla úplně krotká. Dostala klec v ateliéru, v místnosti, kde Mankes maloval. Mankes si ji tak mohl prohlédnout úplně zblízka.

Ponožky Velká sova na zástěně na světle fialovém koberci

Na obraze sedí sova na zástěně. Sovy nemohou hýbat očima, píše Museum MORE. Proto se dívají tak upřeně. Mankes zachytil chvíli, kdy k němu tahle sova otočila hlavu.

„Tohle je opravdu zvíře mých snů. Jiní ptáci? Na ty už nemyslím.“
Jan Mankes v dopise, když k němu dorazila sova pálená.
Velká sova na zástěně, 1913. Sbírka Museum MORE.
Originál

Velká sova na zástěně, 1913. Sbírka Museum MORE.

Zblízka: každý čtvereček je jedno očko.
Ponožka

Zblízka: každý čtvereček je jedno očko.

Ze sbírky Museum MORE
Velká sova na zástěně1913 · Jan Mankes329 Kč

Šeříkově fialová, se sovou pálenou na zástěně kolem lýtkové části. Chodidlo je čokoládově hnědé.

Vyberte velikost

Prohlédnout ponožku
Ponožky Stromořadí na nohou
Stromořadí, začátek roku 1915. Sbírka Museum MORE.
Originál

Stromořadí, začátek roku 1915. Sbírka Museum MORE.

Stromy kolem lýtkové části, pole jako hnědý lem.
Ponožka

Stromy kolem lýtkové části, pole jako hnědý lem.

U Heerenveenu · začátek roku 1915

Stromořadí

Procházka s Annie

Písečná cesta ve Frísku, v zimě. Mankes namaloval duby vyšší a štíhlejší, než ve skutečnosti byly. Proto vypadají jako sloupy velkého kostela. A dívejte se pozorně: po cestě jdou dvě drobné postavičky.

Ponožky Stromořadí na nohou

Annie Zernike byla farářkou v kostele, kam chodila rodina Mankesových. Byla první farářkou v Nizozemsku. V září 1915, pár měsíců po vzniku tohoto obrazu, se Jan a Annie vzali. Potom přestala působit jako farářka.

„Tam jdou Jan a Annie, malíř a jeho žena.“
Museum MORE o dvou lidech na cestě.
Stromořadí, začátek roku 1915. Sbírka Museum MORE.
Originál

Stromořadí, začátek roku 1915. Sbírka Museum MORE.

Stromy kolem lýtkové části, pole jako hnědý lem.
Ponožka

Stromy kolem lýtkové části, pole jako hnědý lem.

Ze sbírky Museum MORE
Stromořadí1915 · Jan Mankes329 Kč

Ledově modrá, s vysokými stromy kolem lýtkové části a hnědým polem jako lemem. Chodidlo je šedomodré.

Vyberte velikost

Prohlédnout ponožku
Charley Toorop, Autoportrét, 1928

Kdo byla Charley Toorop?

Malířka, dcera Jana TooropaKatwijk 1891, Bergen 1955

Charley chtěla být nejdřív zpěvačkou. Malovat se naučila sama a v roce 1917 se rozhodla pro umění. Malovala sedláky, přátele a hlavně sebe: nejméně sedmnáctkrát. Obličej vždycky začínala od očí.

Autoportrét, 1928. Museum Boijmans Van Beuningen.
„Vždycky jsem šla svou vlastní cestou.“
Charley Toorop v listu De Zaanlander, 1949.
Ponožky Beemster, kvetoucí strom na nohou
Beemster, kvetoucí strom, 1943. Sbírka Museum MORE.
Originál

Beemster, kvetoucí strom, 1943. Sbírka Museum MORE.

Květy kolem lýtkové části, zelený polder na chodidle.
Ponožka

Květy kolem lýtkové části, zelený polder na chodidle.

Beemster · 1943

Beemster, kvetoucí strom

Tajemství na zadní straně

Je válka. V roce 1943 udělají Němci z Bergenu zakázané pásmo, protože nedaleko leží letiště. Charley Toorop musí opustit svůj dům. Dva a půl roku bydlí u jiných lidí, mimo jiné v Beemsteru.

Ponožky Beemster, kvetoucí strom na nohou

Němci chtějí, aby se všichni umělci stali členy jejich spolku, Kultuurkamer. Charley odmítne. Proto nesmí své obrazy vystavovat ani prodávat. Aby se nedostala do potíží, píše někdy na obraz starší letopočet. Tento strom namalovala v roce 1943. Na zadní straně stojí 1940.

„Prostě improvizuji. Dělám to každé jaro.“
Charley Toorop o svých kvetoucích stromech: prostě začala, bez plánu. Od roku 1935 namalovala každé jaro jeden.
Beemster, kvetoucí strom, 1943. Sbírka Museum MORE.
Originál

Beemster, kvetoucí strom, 1943. Sbírka Museum MORE.

Květy kolem lýtkové části, zelený polder na chodidle.
Ponožka

Květy kolem lýtkové části, zelený polder na chodidle.

Ze sbírky Museum MORE
Beemster, kvetoucí strom1943 · Charley Toorop329 Kč

Bílé květy a světle modré nebe kolem lýtkové části, zelený polder na chodidle. Lem nahoře je sytě modrý.

Vyberte velikost

Prohlédnout ponožku
Ponožky Váza s květinami u zdi v obývacím pokoji
Váza s květinami u zdi, 1951. Sbírka Museum MORE.
Originál

Váza s květinami u zdi, 1951. Sbírka Museum MORE.

Kytice kolem lýtkové části, modrá zeď na chodidle.
Ponožka

Kytice kolem lýtkové části, modrá zeď na chodidle.

Rok jejích šedesátin · 1951

Váza s květinami u zdi

Malovala dál

V letech 1946 a 1947 Charley Toorop dvakrát vážně onemocní. Potom se hůř pohybuje i mluví. Přesto maluje dál, každý den pár hodin. Tuto kytici namaluje v roce 1951, kdy slaví šedesátiny.

Ponožky Váza s květinami u zdi v obývacím pokoji

Květiny nemalovala často. Proslavila se hlavně autoportréty, na kterých se na vás upřeně dívá. Za touto vázou je bílá kamenná zeď. Podle Museum MORE zklidňuje výrazné barvy.

„Všechno maluji podle přírody.“
Charley Toorop v listu Het Parool, březen 1951. Malovala jen to, co opravdu viděla před sebou.
Váza s květinami u zdi, 1951. Sbírka Museum MORE.
Originál

Váza s květinami u zdi, 1951. Sbírka Museum MORE.

Kytice kolem lýtkové části, modrá zeď na chodidle.
Ponožka

Kytice kolem lýtkové části, modrá zeď na chodidle.

Ze sbírky Museum MORE
Váza s květinami u zdi1951 · Charley Toorop329 Kč

Tmavě modrá, s kyticí kolem lýtkové části. Na modrém chodidle je cihlová zeď ve světlých linkách.

Vyberte velikost

Prohlédnout ponožku
Museum MORE ve staré radnici v Gorsselu
Museum MORE Kunstsokken

Podívejte se na ně naživo

Museum MORE sídlí ve staré radnici v Gorsselu. MORE znamená MOdern REalisme, tedy moderní realismus: umění, které ukazuje, co malíř opravdu viděl. Muzeum má tři místa: Gorssel, zámek Ruurlo a MORE Twickel v Deldenu. V Twickelu vždy visí díla Jana Mankese. Kde teď visí tyto čtyři obrazy, najdete na webu muzea. Tyto ponožky prodává i samotné muzeum.

Zpět k ponožkám

Obrazy: sbírka Museum MORE. Autoportrét se sovou (1911): Museum Arnhem. Autoportrét Charley Toorop (1928): Museum Boijmans Van Beuningen. Foto MORE Gorssel: Arend, CC BY 2.0. Pletené pruhy pocházejí ze skutečných pletacích předloh ponožek.